Kristovy cesty

Doplněk:

K papeži Janu Pavlu II. a k dalšímu směřování katolické církve.

Jedinečný papež Jan Pavel II. zcela nepasoval do zastaralých šablon: 
v otázkách morálky a církevního práva mohl být považován za "krajně konzervativního" nebo "pravicově" smýšlejícího, - aniž by však zastupoval "finanční zájmy", které jsou s touto politickou orientací často spojovány; jako člověk, který upomínal na sociální spravedlnost a mír by jeho postoj byl spíše "pokrokový" nebo "levicový" – aniž by byl však otevřený komunistickým extrémům.
Pro překonání mylných rozporů je tu zásadním způsobem sám Ježíš, jak ukazují naše stránky. (Ježíš je měřítkem pro všechny).

Ostatní představitelé úřadů katolické církve útoky Jana Pavla často spíše brzdili: 
např. když prosil Boha za odpuštění za zločiny z církevních dějin, nesměl zajít podle všeho tak daleko, jak by býval chtěl; jeho kroky, kterými se přibližoval k ostatním církvím, zeslabovala nařízení Kongregace pro nauku víry ve Vatikánu; jeho chápavý postoj vůči mariánským proroctvím jako Medjugorje příslušní místní duchovní zcela nebrali v úvahu; atd. Vliv papeže v jeho vlastní církvi je tedy velmi omezený. 

Od nového papeže mají jak katolické, tak nekatolické kruhy naprosto odlišná očekávání. Podstatné by mohlo být, že se tato církev více připravuje na své skutečné možnosti v rámci ekumenického hnutí. Důležité zůstává také další budování vztahů mezi křesťany a ostatními náboženstvími – jež papež podporoval při mírových modlitbách v Assisi a kterým se také zabývá s papežem ne zcela spojený projekt „Světový ethos“. 
V případě vnitrocírkevních reforem, kdyby byl např. celibát dobrovolný a diákonky nebo i farářky by byly všeobecně přípustné, by podobné reformy mohly vyplynout z úvah uvnitř katolické církve a z rozhovorů s jinými křesťany. Ekumenické pozadí je tedy přítomné. To však neznamená, že by bylo záhodno římskokatolickou církev jednoduše přizpůsobit do značné míry povrchní světské společnosti a jejím "zájmovým skupinám". 

Duchovní vedení, které mnozí z hloubi svého nitra hledají, může jakákoliv církev a její vedení naplnit vždy pouze do určité míry – i když se třeba usilovně snaží o lepší vztah ke svým členům. Toto vedení však může přijít – pro jednotlivé osoby nebo pro církev jako celek – pouze od Boha. 

Zpět ke startovní stránce http://www.ways-of-christ.com/cs

Cesty Ježíše Krista, jeho přínos pro lidské vědomí a pro změny lidstva a země:  nezávislá informační stránka, nové aspekty z mnoha oblastí výzkumu a zkušeností; s praktickými poznámkami pro osobní rozvoj.