Kristovy cesty
Speciální stránka
Inspirace a církve.
Nový zákon líčí přímou inspiraci jednotlivých věřících, ale i dary Ducha svatého jako něco důležitého, co obecně patří ke křesťanské existenci (srv. nap
ř. 1. Kor. 14,26; Marek 16,17). Cesty k těmto darům však byly mnohdy ztěžovány.Vedle letničních církví uznává např. i katolická církev možnost
vyslovených poselství. Ta ovšem rozlišuje mezi „všeobecným zjevením"
určeným pro všechny lidi, které ztělesňuje bible, tradice a učitelský úřad,
na straně jedné a „soukromým zjevením" na straně druhé. Pokud
soukromá zjevení obsahují smysluplné poselství pro život dané osoby či
její bezprostřední okolí, jsou za určitých okolností uznána za platná
coby zjevení Ducha svatého, nejsou však nijak zvlášť podporována. Kritická
reakce ze strany katolické církve přišla často teprve tehdy, když poselství
překračovala svým obsahem soukromý život a obracela se na církve a na
lidstvo, např. v Kristových či Mariiných poselstvích. Od doby papeže
Pavla VI. je oficiálně povolen tisk takových spisů v nakladatelstvích
spjatých s církví. Zčásti však byla taková poselství zas a znova
potlačována, např. 3. poselství z Fatimy. Církev si vyhrazuje pozdější
definitivní slovo. Všichni, dokonce i kongregace víry jsou nabádáni k tomu,
aby při eventuálním bližším prověřování ctili právo na vyslyšení,
resp. férové zacházení uvedené v can. 844 §3. Can. 220 kromě
toho zakazuje neoprávněné poškození (ke kterému by mohlo dojít unáhleným
veřejným odsouzením).
V mnoha dalších církvích tato oblast nehraje velkou roli nebo tyto církve
nevyvinuly zvláštní praxi v zacházení se zjeveními. Na druhé straně
existuje mnoho takových jevů mimo hranice církví. Celkově se zdá, že Bůh
má zájem na tom, aby byli lidé i tímto způsobem neustále nově podněcováni,
řádně vyučování a varováni. - Toto je celoživotní,
obtížný proces učení a šířit taková poselství předpokládá vlastně
zvláštní povolání i zvláštní propojení s Bohem a odpovídající přípravu.
První apoštolové – lidé, kte
ří mohli jít za Ježíšem díky darům, které jim byly dány – kázali podle 1.Kor. 14,26 o tom, že přímá zjevení a jejich výklad jsou součástí jejich shromažďování křesťanů. 1. Kor. 12,4-7: "Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu ". Podle 1.Kor. 12,28 je role apoštolů nejdůležitější před rolí "proroků" *) a učitelů. V 1. Kor.14 je rozlišováno mluvení jazyky k vlastnímu užitku a proroctví k užitku obce. Lidé s prorockými dary byly velmi ceněni, zvláště když ostatní učedníci nebyli automaticky schopni tento úkol naplnit. (např. Mat.10,41).Rozlišující charakteristiky:
Zde nejde ani tak o otázku, zda vůbec existují
inspirace, které se dají připočítat k autosugesci nebo masové sugesci. Ten
kdo studuje takové fenomeny v křes’tanství bez předsudků, může si
rychle všimnout, že taková zužování čistě psychologických pokusů o
vysvětlení ve většině případů nepostačují. Až po tomto poznání začínají
teprve vlastní zajímavé otázky.
- Je třeba zkoumat, co je z Ducha pravdy a co ne; srv. 1.List Jan
Existuje mnoho forem, jejichž prostřednictvím se může poselství
Ducha projevit. Uveďme např. tzv. vnitřní slovo /
„vnitřní hlas vycházející ze srdce" při plném vědomí –
tedy nezaměňovat za schizofrenické nebo hypnotické jevy.
V některých případech bude také jasné, že má jiný charakter než
telepatické jevy. (Srovnej "Vom Inneren Wort" - O vnitřním
hlasu, Výběr z Johannes Tennhardt, a j., Lorber-Verlag, Německo).
Občas se vyskytuje i stav podobající se transu, ve kterém člověk ustupuje
do pozadí. I v takovém případě je třeba podle okolností (např. druh
naladění, resp. spojení s Bohem) zkoumat, zda se nejedná o normální
trans, tedy o zúžení vědomí, při kterém se mohou vyskytnout i velmi
problematické inspirace ve smyslu spiritizmu, které by mohly zúčastněné
lidi oslabit. Kromě toho je možné, že někdo něco vnitřně zakouší jako
vizi, světlo nebo myšlenku a následně to pak vtělí do slov. Vyskytuje se i
přímé psaní, ovšem při plném vědomí, na rozdíl od automatického psaní
ve spiritizmu, které se odehrává v transu.
Duch svatý nemusí hovořit pouze prostřednictvím přímého oslovení z duchovního
zdroje. I myšlenka, rozhovor, článek či kniha mohou pocházet z tohoto
zdroje inspirace. Duch svatý totiž může lidskou kreativitu podnítit právě
tak, jak chce.
K Duchu svatému obecně viz Jan.3,8; Jan 14,26 a hlavní text
Kristovy cesty
Na tomto místě bychom rádi uvedli několik starozákonních míst hovořících o charakteru proroctví. Je třeba upozornit na to, že předpoklady se od té doby změnily (starý druh proroctví až do Ježíšovy doby prakticky usnul a bylo ho třeba nově obnovit: Jóel 3,1-2; Ámos 3,7-8).
**) V některých případech se mohou i lidé skutečně s inspirativními schopnostmi někdy dostat do stavů, které se podobají známým psychickým poruchám – třeba s nutkavě pokračujícím tokem vnitřních dialogů a trvalou neschopností nakládat s pozemskými nezbytnostmi. K vyhnutí se takovým excesům by bylo třeba dbát kromě uvedených hledisek na následující vnější předpoklady: dostatek spánku, dostatek stravy dostatečně bohaté na vitaminy B – to znamená opatrně v této souvislosti s půsty. Třebaže s tím není dostatek zkušeností, udržovat jasné naladění na žádoucí pramen, tedy na Krista, žádná příliš dlouhá zasedání, která by nabízela příležitost k odbíhání a „překrucování", dostatečná snaha přiblížit se také znovu k pozemské současnosti mimo intenzivní vnitřní zážitky; seba-vědomé zpracování slyšeného. Pomocníci, duchovní průvodci, terapeuti a jim podobní mohou v takových případech často opravdu pomoci, jestliže mají specifické zkušenosti/znalosti, k čemuž patří brát vážně nejen momentální porušenou náladu, ale také neporušený základní fenomén.
Zpět ke startovní stránce http://www.ways-of-christ.com/cs Cesty Ježíše Krista, jeho přínos pro lidské vědomí a pro změny lidstva a země: nezávislá informační stránka, nové aspekty z mnoha oblastí výzkumu a zkušeností; s praktickými poznámkami pro osobní rozvoj |